Zpět na páté číslo         domů         Prampouchův archiv

Ze sb. Pro, 1998

Lúce

Možná je to mojí vinou,
na řasách rosa, vlasy s pavučinou,
ruce voní po čaji,
potají, potají, potají,
na horké čelo list platanu,
nevstanu, nevstanu, nevstanu,
teplo a měkko jak vosk v dlani,
vidina s iluzí na snídani.



Ze sb. Lacrima, 2001

Stínohra

Dvě nahá těla pod čtvercem okna
čekají na bouřku.
Stínohra větru větvemi stromů
ve světle blesků místo svící.
Hučení, šumění, bubnování
a naše těla čekající.
Chudá je srpnová kytice
tři barvy na dně koše
bodláčí, rmen a ostřice
tvé tělo podobné soše.
Lampy fotil skn
Ze sb. LLL, 2000

Stopy růže

Bílá paní si přišla pro zmrzlinu
a zjistila, že ji zamkli do zahrady
vložila poklady do leknínů
a vyzpovídala se mi z té zrady
Přes údolí most s okýnky
červené střechy se tísní jak školáci
Bílá paní si rozpustí lokýnky
na nejvyšší věži v paláci.


© text: Marek Sekyra sekyra@kvkli.cz
http://mujweb.atlas.cz/www/fatamorganams/
foto: skn vavrinecs@post.cz

Předchozí:Noha osudu Domů Následující:Anička