Zimním Slánskem

 Výprava

Zimní den se míhá za okny autobusu a představa, že za několik krátkých minut budeme muset opustit vyhřáté sedačky a vystoupit do bílého mrazivého dne nikoho z nás příliš neláká. O pár minut později stojíme před zastávkou v Panenském Týnci, kam nás přilákala mohutná zřícenina zdejšího gotického klášterního kostela. Vydáváme se přes náves a po pár krocích, malou brankou vstupujeme do areálu bývalého kláštera. Klášterní kostel, který jak se dozvídáme podle informační desky, nebyl nikdy dostavěn, se tyčí před námi. Jeho vysoké zdi jsou opatřeny v celých řadách malými otvory, takže se proti světlu zdá, jako kdyby byly protkány systémem myších nor, kdy v každé z nich sídlí malá šedivá rodinka hovící si na pohovce kolem zářící obrazovky televizoru. Stojíme v chrámové lodi a necháváme na sebe chvilku působit vše co se zde skrývá. Po půl hodince se vydáváme dál a malá silnice, míjející snad trochu nesměle, s patrnou úctou toho vždy slabšího, svou dynamickou, dravou a vydatně navštěvovanou sestru v podobě rychlostní silnice do Loun, nás přivádí do obce Žerotín.

Na západním okraji obce, v třešňovém sadu nalézáme bez větších potíží pozůstatky malého hradu, náležejícímu kdysi jednomu z předních a mocných českých rodů. Na první pohled nás zaujaly obrovské mohutné valy a příkopy, které dodnes hrad obkružují. Ze staveb si nelze nepovšimnout vysokých střepů zdiva paláce, naopak k přehlédnutí svádí pozůstatky věže, na jejíž existenci upomíná pouze terénní nerovnost. Vracíme se na náves a po důkladném studiu mapy se vydáváme, kolem zamrzlé požární nádrže, směrem na obec Hořešovičky. Chůze po silnici nás příliš neláká a tak pojímáme odvážný plán odbočit do polí, a to v místech, kde se silnice podle mapy rozdvojuje. Po půl hodince jsme na místě a hle, jedna ze silnic je zrušena a nejspíše i zaorána. Před námi, kromě naší silnice, nevidíme nic než pole. Odbočujeme vlevo na polní cestu. Krajina je otevřená, tichá a váhavá. Působí dojmem jako kdyby se nemohla rozhodnout do jaké barvy se má pro tuto vzácnou příležitost odít, zda má zvítězit ta čistá bělostná v podobě sněžného závoje, nebo zda dát přednost té vážné, elegantní tmavé černi odvalů brázd.

Opět přicházíme k Lounské silnici a pokoušíme se ji překročit. Není to až tak jednoduché, aut je zde i nyní, v tomto mrazivém prosincovém dni, více než by se dalo předpokládat: Po několika dlouhých minutách sbírání odvahy se nám podařilo, po několika rychlých krocích, úspěšně stanout na jejím druhém břehu a pokračovat dál do polí. Sestupujeme do údolí potoka, míjíme starou rozpadlou usedlost a stoupáme až do vsi Úherce. Odtud už bez komplikací pokračujeme přes Kokovice (rodiště básníka K. Tomana) do Klobuk. Na kraji obce odbočíme směrem na Telce a asi po 1,5 km vidíme vpravo v polích 3,5m vysoký menhir zvaný Kamenný muž. Vypadá impozantně. Mohutná černá silueta proti šedivému zimnímu nebi, tyčící se nad neklidně zvlněnou hladinou zoraných polí s nepokojnou bílou sněhovou pěnou. Stojíme okolo a vnímáme to ticho, které se tu kolem tohoto podivného a tajůplného kamenného středobodu rozprostírá. Vtírají se otázky, na které nikdo nedokáže s jistotou odpovědět. Snad je to tak i lépe.

Vracíme se do Klobuk. Směřujeme k nádraží když tu se nám do cesty připlete místní hostinec. Nedokázali jsme odolat a vstoupili do nevytopené, ale zato dýmem cigaret mimořádně zakouřené místnosti. První šok brzy pominul. Vlak ujel. Zdejší železniční trať není zřejmě příliš frekventovaná, a tak nezbylo nic jiného než se vydat po silnici do nedaleké Třebíze (rodiště V. B. Třebízského). Dálkový autobus přijel na čas a byl stejně příjemně vyhřátý jako ten prvý, který nás ráno přivezl do Panenského Týnce.

Praktické informace. Panenský Týnec je přístupný přímou autobusovou linkou z Prahy. Klobuky leží na železniční trati Kralupy nad Vltavou-Louny. Poměrně dobré autobusové spojení do Prahy existuje z Třebíze. Drobný problém může přinést přechod úseku mezi Žerotínem a Úhercemi, který však lze obejít po místních nepříliš frekventovaných silnicích. Krajina není příliš členitá, celková délka výpravy činí cca 14km.

© -skn-