OSTRAVA
smích černých helmic
drátěné moře ostrovy tramvají
štiplavé poryvy stesku
pod hejnem bílých hrudí
dočasně živé město
KOUZELNÍK
objevil se
zmizel
schoval v dlani
chodník pod sprchou lamp
spící macešky
dva páry studených uší
opilou noc
a mě
BEZ NÁZVU
přibývá tmy
krajkoví ptáci
dráždivě přikrývají nebe
jako obvykle
obléká si večer rukavice spánku
je po boji
a zítra nanovo
NOČNÍ NÁDRAŽÍ
Už
ani můry nebijí svými křídly o nádražní lampy
Už
ani srdce nebije dvaasedmdesátkrát za minutu
Na
lavičce spí jakýsi tvor se zdvíhajícím se hrudníkem
Nymburk
má jméno Rychlé Oční Pohyby
Poslouchám
vlastní dech Můry čekám vás
Zpět na 04/2004 |