Ze sbírky Loučení a svítání, 2002

 

Loučení

I. 

Jsi bělokorá,

s rudými listy rtů,

v hloubce očí kapkami rosy ojíněná,

všechny odstíny modři,

chapadla světel po kopcích,

má’s oblouková lampa nad městem vyklenutá,

jsi keř hlohový,

jenž spoutal kouzelníka,

jsi má.

 

III.

 Anglický den

se pomalu provoněl k večeru,

zeleně pohasíná,

jen ať se dlouho nerozsvítí,

padají stíny a nebe mění barvy

jak obrázky ze starých slovníků,

hráz rozježděná věky,

vypuštěný rybník dokrvácí,

déšť i když šeptá nepřekřičíš,

jen Debussyho zvony pronikají listím.

 

 

© Text: Marek Sekyra; kresba: Ála Sekyrová

Domů

Zpět na 04/2004